Typy smluv
Smlouva o zprostředkování (smlouva o poskytování realitních služeb)
Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel (realitní kancelář) zavazuje, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby měl zájemce příležitost uzavřít určitou smlouvu (kupní smlouva, nájemní smlouva, dohoda o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu) s třetí osobou. Zájemce se zase zavazuje zaplatit zprostředkovateli (realitní kanceláři) sjednanou úplatu (provizi).
V případě vážného zájmu o nemovitost zájemce podepíše s prodávajícím (za vedlejší účasti realitní kanceláře) Dohodu o složení blokovacího depozita. Složené blokovací depozitum je započítáno do první splátky z kupní ceny. Ode dne složení blokovacího depozita je vybraná nemovitost pro zájemce závazně rezervována.
Uzavírá se v případech, kdy prodávající i kupující mají zájem kupní smlouvu uzavřít, ale z určitých důvodů to zatím není možné (např. si kupující vyřizuje hypoteční financování). Smlouva o smlouvě budoucí kupní zavazuje prodávajícího i kupujícího k následnému uzavření Kupní smlouvy. Samotná Kupní smlouva je zpravidla přílohou Smlouvy o smlouvě budoucí kupní.
Smlouva, na základě které přechází úplatně z prodávajícího na kupujícího vlastnické právo k příslušné nemovité věcí či nemovitým věcem. V Kupní smlouvě jsou přesně specifikovány nemovité věci dle příslušného Listu vlastnictví, výše kupní ceny a její splatnost, podmínky předání nemovitosti a další náležitosti dle dohody smluvních stran.
Smlouva, na základě které přechází úplatně z prodávajícího na kupujícího vlastnické právo k jednotce podle zák. č. 72/1994 Sb. včetně příslušného spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku nebo k jednotce podle § 1158 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, včetně spoluvlastnického podílu na nemovité věci. Ve Smlouvě o převodu vlastnictví jednotky jsou přesně specifikovány nemovité věci dle příslušného Listu vlastnictví, výše kupní ceny a její splatnost, podmínky předání nemovitosti a další náležitosti dle dohody smluvních stran.
Dvoustranná dohoda uzavíraná mezi převodcem a nabyvatelem o tom, že převodce na nabyvatele převádí družstevní podíl v bytovém družstvu, se kterým je spojeno i právo nájmu ke konkrétnímu družstevnímu bytu. V Dohodě je uvedena cena za převod družstevního podílu, splatnost ceny a podmínky předání družstevního bytu.
Na základě Nájemní smlouvy přenechává vlastník nemovité věci (pronajímatel) za úplatu do užívání nájemci příslušnou nemovitost na dobu určitou či neurčitou.
Každá jednotka má v souladu se zák. č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů nebo v souladu s § 1158 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, svého přímého vlastníka, který je zapsán na Listu vlastnictví. K jednotce také náleží podíl na společných částech domu a pozemku nebo podíl na společných částech nemovité věci.
Základní rozdíl proti bytu v osobním vlastnictví je, že vlastníkem bytu je bytové družstvo a klient je majitelem družstevního podílu v bytovém družstvu. S družstevním podílem v bytovém družstvu je spojeno zejména právo nájmu konkrétního družstevního bytu. Družstevní podíl v bytovém družstvu klient převádí nebo nabývá jakožto úplatný převod družstevního podílu.
Rodinný dům je stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena a v níž jsou nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.
Stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena.
Pozemek je část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků.
Stavebním pozemkem je míněn pozemek vedený v Katastru nemovitostí v druhu „zastavěná plocha a nádvoří“, dále pozemek různého druhu, avšak určený územně plánovací dokumentací obce nebo vydaným územním rozhodnutím k zastavění a pozemek skutečně zastavěný bez ohledu na jeho stav evidovaný v Katastru nemovitostí.
Pozemky, jejichž hranice nejsou v terénu patrné, neboť jsou z dřívějších dob sloučeny do většího půdního celku.
Pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem.
Podrobná polohopisná mapa velkého měřítka zobrazující nemovitosti, udržovaná ve stálém souladu se skutečným stavem v terénu.
Jedná se o výpis z Katastru nemovitostí, dokládá vlastnictví k uvedené nemovitosti nebo nemovitostem. V Listu vlastnictví jsou zapsaná případná věcná břemena, zástavní práva a jiná omezení k nemovitosti.
Soubor údajů o nemovitých věcech v České republice zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Jeho součástí je evidence vlastnických a jiných věcných práv a dalších, zákonem stanovených práv k těmto nemovitostem.
Žádost účastníka smlouvy o provedení navrhovaných změn v evidenci příslušného Katastrálního úřadu. K návrhu na vklad je v současnosti třeba připojit kolek ve výši 1.000,- Kč.
Úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovité věci. Slouží především k nákupu či rekonstrukci dané nemovité věci. Účelem hypotečního úvěru je investice do nemovité věci.
Stavební spoření v České republice vzniklo za účelem podpory řešení bytové situace občanů. Jedná se o komplexní finanční produkt poskytovaný stavebními spořitelnami. V jeho rámci může klient spořit, může požádat o úvěr ze stavebního spoření nebo o překlenovací úvěr a může také využívat státem poskytované podpory stavebního spoření.
Veřejné jednání, při němž se nabízí určitá nemovitá věc neurčitému počtu osob na předem dohodnutém místě za účelem vydražení tomu, kdo učiní nejvyšší nabídku za předpokladu, že splní podmínky pro tento prodej stanovené v dražební vyhlášce. Dražba může být dobrovolná či nedobrovolná.
Vzniká uzavřením manželství, jedná se o majetek a závazky manželů nabyté v době trvání manželství.
Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co
Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.
Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví.
Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže
Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Zástavní právo přechází s vlastnictvím nemovité věci na nového nabyvatele.
Předkupní právo zajišťuje prodávajícímu, že subjekt, kterému věc prodává, mu v případě svého úmyslu tuto věc dále prodat věc nabídne ke koupi jako prvnímu. Věcné předkupní právo je uvedené na příslušném Listu vlastnictví.
Věcným břemenem se rozumí věcné právo k věci cizí, které omezuje vlastníka věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco strpět či se něčeho zdržet (pasivní povinnost) nebo něco dát či něco konat (aktivní povinnost).
Hlavními znaky práva odpovídající věcnému břemeni je jeho opakující se nebo trvalý charakter. Není možný jednorázový výkon. Institut věcných břemen zajišťuje oprávněnému subjektu hospodářské využití cizí věci.
Věcná břemena můžeme rozdělit na služebnosti a reálná břemena. Služebnosti jsou vymezeny pasivitou vlastníka zatížené věci. Nově to nemusí být jen věc nemovitá. Vlastníkova věc může být zatížena služebností tak, že ve prospěch jiné osoby je vlastník povinen něco strpět (např. právo jízdy přes pozemek třetí osobou) nebo něčeho se zdržet (např. stavět na svém pozemku nad určitou výšku). Naopak reálná břemena vyžadují aktivní chování zatíženého vlastníka a spočívají zpravidla v povinnosti opakujícího se plnění ze strany vlastníka pozemku (poskytování služeb, plnění produktů ze zatíženého pozemku...).
NOZ oproti předchozímu občanskému zákoníku upravuje tzv. vlastníkovu služebnost, kdy vlastník má možnost zatížit služebností svůj vlastní pozemek např. na něm zřídí služebnost pro jiný svůj pozemek. Jde o výjimku ze zásady – nikomu nemůže sloužit jeho vlastní věci, resp. nikdo nemůže mít služebnost ke své vlastní věci.
Vlastník tak může učinit třeba v případě, kdy se rozhodne jeden svůj pozemek prodat. Předtím než prodá svůj pozemek, zřídí si na tom pozemku právo cesty, vodovodu, kanalizace a jiné, pro svůj druhý vedlejší pozemek. Následně prodává pozemek již zatížený věcným břemenem ve svůj prospěch. Toto právo funguje i naopak, kdy vlastník pozemku má právo cesty přes sousedův pozemek. Sousedův pozemek koupí, ale služebnost práva cesty na koupeném pozemku existuje nadále. Před účinností NOZ kdyby došlo k splynutí práv a povinností ve prospěch jedné osoby, automaticky by došlo k zániku věcného břemene zatěžujícího nabytou nemovitost.
Účelem exekuce je zajistit rychlou a účinnou ochranu věřitelových práv, která mu byla vůči dlužníkovi přiznána vykonatelným rozhodnutím soudu anebo jiným exekučním titulem. Exekuce omezuje vlastníka v nakládání s nemovitostou věcí.
Neschopnost firmy a v dnešní době i občanů dostát svým závazkům; platební neschopnost; trvalá nelikvidita, splatné dluhy jsou vyšší než realizovatelná hodnota aktiv. Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky. Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky. Fyzická osoba, je-li podnikatelem, a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena.