Spoluvlastnický podíl může vzniknout třeba dědictvím, kdy sourozenci zdědí po rodičích nemovitost a každému připadne ideální podíl. Např. pokud 3 sourozenci zdědí dům, každý bude vlastnit idální 1/3 domu. V katastru se spoluvlastnický podíl každého z nich zapíše jako 1/3.
Spoluvlastnický podíl může být i mezi manželi. Pokud se dohodnou na rozdělení společného jmění manželů (SJM), může každý vlastnit např. jednou ideální polovinou.
“Každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka”. To znamená, že každý spoluvlastník může užívat jakoukoli část této nemovitosti. Celé zění zákona: § 1117 Občanského zákoníku č. 89/2012
Je vyloučeno, aby jeden spoluvlastník řekl, že on bude užívat byt v přízemí domu, protože tam odnepaměti bydlí a další spoluvlastníky tam nepustí. Spoluvlastníci se však mohou písemně dohodnout, kdo bude užívat konkrétní část nemovitosti. Mohou se třeba dohodnout, že jeden bude užívat byt v přízemí domu a druhý byt v druhém podlaží domu a také to, jakým způsobem budou přispívat na správu společné nemovitosti.
Rozkol může nastat ve chvíli, kdy se spoluvlastníci nemohou dohodnout, jakým způsobem budou nemovitost užívat a jak se bude řešit její správa.
Nejčastěji se majitelé rozhodnou prodat nemovitost z těchto důvodů:
každý spoluvlastník má jiné představy o užívání nemovitosti a nejsou schopni se dohodnout
spoluvlastníci nejsou schopni dohodnout se na správě. Jeden by chtěl investovat do rekonstrukce, druhý na to nemá peníze.
čím větší počet spoluvlastníků, tím větší komplikace
špané rodinné vztahy
Možnosti vypořádání spoluvlastnictví
1. Dohoda spoluvlastníků na prodeji
2. Odkup podílu od spoluvlastníků
3. Prodej ostatním spoluvlastníkům
4. Prodej svého podílu třetí osobě
5. Vypořádání se soudní cestou