Vrácení kauce nájemcům po skončení nájmu
Kauce skládáná na byt či dům, má být pro pronajímatele jakousi zárukou, že nájemník bude plnit povinnosti, které plynou z nájemního vztahu. Jde tedy o takovou finanční zálohu na plnění a pronajímatel může použít složené prostředky pouze v případě, že nájemce např. neuradil sjednané nájemné, nebo zálohy na služby resp. jejich vyučtování. Kauce se dá použít i na pokrytí případných škod na majetku. V zásadě má ale pronajímatel povinnost po skončení nájmu vrátit kauci zpět nájemníkovi.
Povinnost nájemníka skládat kauci vzniká pouze na základě dohody. Ta většinou vzniká při podpisu nájemní smlouvy.
Horní hranice výše skládané kauce činí trojnásobek měsíčního nájemného (zálohy na služby se nezapočítávají). Toto stanovuje občanský zákoník.
Výše kauce by měla být sjednána v nájemní smlouvě. Také je dobré si v takové smlouvě dojednat, na co by měla být případně kauce použita. Další důležitý bod, by měl obsahovat podmínky a termín vrácení kauce.
Ze zákona je pronajímatel povinnen vrátit nájemci kauci.
Po skončení nájmu je dobré sepsat tzv. předávací protokol a v něm uvést, jaká částka se vrací a jaká část kauce byla případně použita na krytí a čeho.
Pronajímatel má právo kauci započíst např. k úhradě dlužného nájemného, služeb a dalších nedoplatků. Pokud dojde ke škodám na majetku, i zde je pronajímatel oprávněn použít kauci na jejich úhradu. Takové škody by ale měl prokázat např. pomocí fotografií, nebo svědků. Do tohoto plnění by ale nemělo být zahrnuto běžné opotřebění.
(2019)