Archiv:
30.08.2023
Červencové výsledky hypotečního trhu lehce zaostaly za červnovou produkcí, což je celkem obvyklý jev v důsledku letních dovolených.
V červenci se podepsaly úvěry v souhrnném objemu 11,39 mld. Kč z toho hypoteční banky si připsaly úvěry za 10,56 mld. Kč a stavební spořitelny 0,83 mld. Kč. Je zřejmé, že podíl stavebních spořitelen na celkové produkci zajištěných úvěrů dál klesá a stavební spořitelny se více orientují na drobné rekonstrukce a modernizace nemovitostí prostřednictvím svých nezajištěných úvěrů.
Červencová produkce hypotečních úvěrů v meziročním srovnání poprvé po dlouhých 19měsících překročila čísla předchozího roku (červenec 2022 - 9,87 mld. Kč).
Úrokové sazby podle předpokladu dál lehce klesaly, konkrétně nabídkové sazby z počátku srpna meziměsíčně klesly o 5 bazických bodů na hodnotu 6,19 %. Sazby na realizovaných úvěrech za červenec poklesly o 6 bps na hodnotu 5,80 %. Základní úroková sazba ČNB podle očekávání zůstala dál na 7% hodnotě, kde setrvá min do 27. 9. 2023, termínu dalšího měnově politického zasedání ČNB.
I přes aktuální drobný nárůst hodnoty úrokových swapů (pětiletý swap 4,5 %) se domníváme, že by mělo dojít s příchodem nového školního roku k dílčímu snížení úrokových sazeb.
Červencová inflace dál klesala na aktuální hodnotu 8,8 %. Pozitivní zprávou je meziměsíční pokles cen v kategorii potravin o 0,8 %. To by mohl být prvotní signál ke stabilizaci cen potravin.
Situace v ekonomice se i nadále nevyvíjí podle optimistického scénáře. Tržby v maloobchodě dál klesají, a to již čtrnáctý měsíc za sebou (červenec pokles meziročně o 4,1 %). Situace ve stavebnictví se v červenci mírně zlepšila a zaznamenali jsme 1% meziroční růst po 12měsíční trajektorii poklesu. Otázkou je, zda červencový výsledek je obratem ve vývoji českého stavebnictví nebo jen nahodilým výsledkem na pomezí statistické chyby?
Český průmysl vykazuje plusové výsledky zhruba od února letošního roku, dalo by se tedy říct, že průmysl roste. Při bližším pohledu však zjistíme, že výrazněji roste jen sektor automotive a to je navíc spojeno s nízkou srovnávací hladinou předchozího roku, kdy doznívala tzv. krize s čipy.
Jak si vedou ceny rezidenčních nemovitosti v jednotlivých státech EU po zohlednění inflace? Data o vývoji tzv. deflovaných cen nemovitostí uveřejňuje Eurostat také čtvrtletně, a to zhruba s kvartálním zpožděním, aktuálně tedy máme k dispozici data za první čtvrtletí roku 2023.
První pohled na data ukazuje porovnání mezi čtvrtým kvartálem roku 2021, kdy indexové ceny na českém trhu dosáhly svého maxima s aktuálně dostupnými daty (IQ 2023).
Nejvyšší pokles ceny nemovitostí po zohlednění inflace ve sledovaném období zaznamenalo Německo -15 %, Česká republika je pak se 13,6 % poklesem na čtvrtém místě. Ve většině evropských zemí ve sledovaném období tedy ceny nemovitostí nepřekonaly inflaci a ztratily na hodnotě. Výjimku tvoří Slovinsko, Portugalsko, Chorvatsko a Rumunsko, kde ceny nemovitostí inflaci porazily. Ze statistik nám vypadává Řecko, kde kvartální data nejsou dostupná.
Předpokládáme, že až budou dostupná data za druhé čtvrtletí roku 2023, bude celkový obrázek srovnání již optimističtější.
